Jakub Bouček's video: Pr zkum - D l Orlice 2011 - 2 4 Exploring the Orlice Mine

Podívejte se jak vypadá opuštěné důlní dílo mezi Vamberkem a Žamberkem. Virtuální procházka Dolem Orlice. See how the abandoned mine looks like. Virtual tour of the Orlice Mine. Info: Na výskyt barytu v okolí Bohousové bylo upozorněno při geologickém mapování na speciální mapě 3957 Žamberk. Původní nálezy pocházejí ze svahové suti a nánosu potoka ze strže V březině jižně a jihovýchodně od železniční zastávky. později byly zjištěny výchozy žil na východním úpatí vrchu Kletná a ve strži jihovýchodně od Bohousova k Dlouhoňovicům. První údaje o barytové žíle publikoval V. Čech v Časopisu Národního muzea v roce 1965. Na základě výsledků mapování žilného pásma zde byla v roce 1973 vymezena prognózní zóna č. 69 s 250 kt zásob kategorie D. Vyhledávací průzkum barytových žil provedla Geoindustria, n.p. Praha v letech 1981 a 1982. V jeho rámci se realizovalo 35 strojně hloubených a 23 ručně kopaných průzkumných rýh o celkové kubatuře 6700,4 m3 a dále 24 šikmých ložiskových vrtů do hloubky 70.0 až 299,8 m (BH 1 - BH 22, BH 12A, BH 16A) o celkové metráži 3889,5 bm. Při průzkumu v centrální části žilné zóny na levém břehu Divoké Orlice ve svahu nedaleko rýhy R 20 byly zjištěny staré obvaly a pozůstatek šachtice. O těchto pracech se ale nedochovaly žádné dostupné archivní údaje.. Vyhledávací průzkum byl zakončen operativním výpočtem zásob a na ložisku bylo vyhodnoceno 1402 kt chemického barytu v kategorii C2 při průměrném obsahu 54,81 BaSO4. Údolím Orlice je ložisko rozděleno na severní a jižní část. Od druhé poloviny roku 1983 se přistoupilo k realizaci druhé etapy vyhledávacího průzkumu na ověření zásob severního křídla ložiska pomocí pomocí báňských prací (dodavatel RD Příbram, závod Kutná Hora). Ve svahu na pravém břehu Orlice byla situována průzkumná štola (pravý portál), podpovrchová kompresorovna K (levý portál) a vybudováno nezbytné povrchové zařízení provozu. Otvírková štola s názvem Důl Orlice má jen 47,2 m. Z ní je vyražena sledná chodba S1 v profilu 6 m2 a délce 475,4 m a k ní 16 kolmých překopů P1 - P16 o celkové metráži 258,5 m. Kvůli komplikovaným geologickým a tektonickým poměrům jsou všechna díla zajištěna TH výstuží s betonovým pažením. V podzemí se dále provedlo 230 m3 výlomů a odvrtalo 8 podzemních ložiskových vrtů o celkové délce 478,7 m. Vzhledem k tomu, že ložiskové výsledky průzkumu byly negativní, s důsledkem podstatné ztráty zásob původně zde předpokládaných (vymizely všechny zásoby těžebně dosažitelné z úrovně štoly), byly veškeré průzkumné práce v květnu 1987 zastaveny. Z ekonomických důvodů se již nerealizovalo projektované prodloužení štoly, vyhloubení slepé jámy a vyražení patra -50 m severním a především jižním směrem pod Kletnou. Po ukončení průzkumu převzal lokalitu k.p. Mrazírny Praha (později Allfrost Praha a.s.) za účelem výstavby mrazírenských komor. V souvislosti s tímto investičním záměrem se započalo s ověřováním kvatity horninového masívu a vyhledáním souviského bloku granitů pro situování komory o rozměrech přibližně 130 x 20 x 12 m. Za tímto účelem byla úvodní štola M1 prodloužena do masívu o 250 m a propojena s původní slednou chodbou S1. Báňskými pracemi a podzemními vrty byl vymezen relativně nejpříznivější blok hornin mezi překopy P8 a P17, který ověřily dále 2 komíny a osová chodba ve výšce stropu budoucí komory MP. V rámci těchto přípravných prací se vyrazilo dalších téměř 750 m důlních děl využitelných jako přístupové a technologické chodby a vybudovala podzemní strojovna PS pro chladírenskou technologii. Pro nevyjasněné financování akce a rozpad velkých regionálních potravinářských zpracovatelů byly veškeré akce na dole na konci roku 1991 zastavenya provoz zakonzervován. (zdroj:www.hornictvi.info)